Vliv islámské civilizace na moderní vědu

Vliv islámské civilizace na moderní vědu

Kdo se zamyslí nad důvodem, proč se moderní věda a technologie tak dramaticky rozvinuly a dospěly do dnešního pokročilého stavu, bude zajisté souhlasit, že je to díky islámské civilizaci. To ona zprostředkovala a sama přinesla široký okruh vědomostí a vzešlo z ní mnoho významných učenců


C. H. Haskins(7) řekl: «Je neoddiskutovatelnou skutečností, že hlavním zdrojem nového vědění pro západní Evropu byli Arabové ve Španělsku.»

Právě oni položili základy, na kterých vyrostla moderní civilizace. Prolistování slovníku technických výrazů pro vzdušný a meziplanetární prostor «Dictionary of Technical Terms for Aerospace»(8) jasně ukáže, že 60% známých hvězd má jména odvozená z arabštiny

Knihy a díla raných muslimských učenců byly hlavními zdrojovými texty, z nichž čerpal Západ a obzvlášť Evropané v období renesance. Mnoho těchto textů se užívalo na evropských univerzitách.


Markýz z Dufferinu a Avy řekl: «Evropa značnou měrou vděčí muslimské vědě, muslimskému umění a muslimské literatuře, že se vymanila z temnot středověku.».

J. H. Denison řekl: «V pátém a šestém století civilizovanému světu hrozilo upadnutí do chaosu. Staré emoční kultury, které umožnily civilizaci tím, že lidem daly pocit jednoty a uctivou poslušnost vůči vládcům, se rozpadly a neobjevilo se nic, co by je mohlo plnohodnotně nahradit. Tehdy se zdálo, že velká civilizace, jejíž vybudování trvalo čtyři tisíce let, je na pokraji rozkladu a že lidstvo se pravděpodobně navrátí do barbarského stavu, kdy každý kmen a sekta stojí proti všem ostatním a kde o právním řádu nikdo neslyšel. Staré kmenové zřízení ztratilo svou moc. Nový řád vytvořený křesťanstvím místo jednoty a pořádku přinesl rozbroje a zkázu. Bylo to tragické období. Civilizace, podobná ohromnému stromu, jehož listoví se klenulo nad celým světem a na jehož větvích uzrály zlatéplody umění, vědy a literatury, se do hloubky prohnilá nebezpečně kymácela. Existovala nějaká emoční kultura, která by byla schopna lidstvo opět sjednotit a zachránit civilizaci? Mezi tyto lidi se narodil tento muž (Muhammad), který později sjednotí celý známý východní a jižní svět.»

Muslimové dosáhli pokroku ve všech technických, vědeckých a intelektuálních oblastech. Zmiňme alespoň několik význačných učenců z různých oborů poznání:


  • Al-Chorezmí (780 - 850) byl velkým učencem v oblasti matematiky, algebry, logaritmů a geometrie. Byl možná vůbec největším ze všech matematiků, protože založil několik matematických oborů a definoval celou řadu základních matematických pojmů. Mimo jiné byl zakladatelem algebry

  • Al-Birúní (973 - 1050) byl velkým učencem v několika oborech. Psal o mnoha tématech, např. o astronomii, matematice, matematické geografii, mechanice, farmakologii či historii. Al-Birúní uváděl teorii, že se Země otáčí kolem své osy, a to šest set let před Galileem 

    Německý orientalista E. Sachau o al-Birúním řekl: «Byl to největší intelektuál, jakého lidstvo poznalo.» My jako muslimové říkáme, že největší intelektuál, jakého lidstvo poznalo, je náš prorok Muhammad  .

Muslimští učenci ve svých dílech popsali mnoho cenných poznatků z oblasti medicíny a farmacie, které umožnily rozvoj moderní medicíny. Mezi tyto učence patří:


  • Ibn Rušd (1126 - 1198), známý také jako Averroes, byl andaluský filozof a lékař, autorita v oblasti filozofie, islámského práva, matematiky a medicíny  

  • Ibn an-Nafís (1213 - 1288) byl lékař proslavený především tím, že jako první popsal plicní oběh krve. Objevil krevní oběh o celá staletí dříve než Angličan William Harvey a Španěl Michael Servetus..

  • Al-Hasan Ibn al-Hajsam (965 - 1040), známý také jako Alhazen, byl významný matematik. Byl průkopníkem v optice, inženýrství a astronomii. Podle Giambattisty della Porta byl al-Hasan prvním, kdo vysvětlil zdánlivé zvětšování měsíce a slunce nízko nad horizontem. Jeho sedmidílné pojednání o optice «Kitáb al-manázir» (Kniha optiky) je pravděpodobně první knihou, ve které se používá vědecká metoda. K ověření teorií používal výsledky experimentů

  • Al-Mansúrí a Abú Bakr ar-Rází byli proslulí všestranní lékaři. Jejich zásadní příspěvky trvale ovlivnily medicínu a filozofii

  • Muwaffaq al-Baghdádí a Abul Qásim az-Zahráwí byli proslulí zubaři. O tomto oboru napsali knihy, jejichž součástí byly ilustrativní obrázky chirurgických nástrojů a návod, jak tyto nástroje používat

  • Mnoho význačných muslimských učenců působilo také v oblasti geografiea geologie, jako příklad můžeme uvést  

  • In the field of geography and geology many notable scholars can be mentioned, among whom is:

    K civilizačnímu pokroku významně přispěla celá řada muslimských učenců. Na toto téma bylo napsáno několik knih, ve kterých lze nalézt podrobné informace. Často se stávalo, že od muslimů, kteří zveřejnili výsledky svého bádání, jiní opisovali a tyto objevy byly neprávem připisovány jim. 

Major Arthur Glyn Leonard řekl: «Cožpak my, co se nyní považujeme na nejvyšším vrcholu, jakého kdy kultura a civilizace dosáhla, nepřiznáme, že kdyby nebylo vysoké kultury, civilizace a intelektuálních a společenských skvostů Arabů a jejich spravedlivého zřízení, Evropa by dodnes tápala v temnotách nevědomosti?»