Alláh říká:
Nebe jsme důkladně postavili, vždyť My jsme rozšiřovateli. (51:47)

Alláh říká:
V ten den svineme nebe, jako se svinují svitky knih, a jako jsme začali již prvním stvořením, tak opakovat to budeme podle slibu Námi daného. A My tak učiníme! (21:104)

Alláh říká:
“V den, kdy země nahrazena bude zemí jinou a nebe jiným nebem a kdy lidé stanou před Bohem jediným, podmanitelem. (14:48)

Tyto verše potvrzují, že prostor našeho vesmíru se neustále rozpíná. Kdybychom se vrátili do minulosti, zjistili bychom, že celý vesmír vznikl z jediného bodu – singularity či kosmického vejce. To poté podle Alláhova rozkazu explodovalo a změnilo se v oblak dýmu, ze kterého se zformovala země a nebesa. Prostor vesmíru se neustále rozpíná a nakonec se z Alláhova rozkazu přestane rozpínat. Poté se vesmír zhroutí sám do sebe a zase splyne do jediného bodu. Následně dojde k další explozi a formování a vzniknou nebesa nepodobná našim nebesům a země nepodobná naší zemi. Tehdy skončí život tohoto světa a začne život onoho světa.

Všechny tyto fáze jsou uvedeny v Koránu. Můžeme toto téma rozebírat z různých hledisek, nevyhneme se však skutečnosti, že všechny podrobnosti odhalené moderní vědou jsou uvedeny v Koránu, který byl zjeven před 1400 lety! Již jen toto potvrzuje, že Korán musí být Alláhovým slovem a že Muhammad přijímal Boží zjevení a zprostředkovával lidem tyto informace v době, kdy je nikdo nemohl znát. K jejich objevení došlo až o staletí později.

Astronomové zjistili, že vesmír je v neustálém pohybu a že se rozpíná. K tomuto objevu vedlo sledování galaxií a vzdálených nebeských těles. Americký astronom Vesto M. Slipher si při studiu spekter galaxií všiml, že spektrální čáry několika blízkých systémů jsou posunuty k větším vlnovýmdélkám. Tento posun vlnové délky ukázal, že většina galaxií se od Mléčné dráhy vzdaluje rychlostí několika set kilometrů za sekundu!(15)