Islám musí předkládat Bohu Jeho Jednotu (Monoteismus), aby mu byl podřízen
jaký text z koránujaký text z koránu
W. Montgomery Watt(1) ve své knize «Co je islám?» řekl: «Předpojatost je pouze jednou z obtíží, na které narazí evropský či americký student islámu. Jakmile začne popisovat islám jako ‚koránské náboženství‘ či ‚aktuálně náboženství čtyř set miliónů muslimů‘, zavádí neodpovídající kategorii, kategorii ‚náboženství‘».
Korán je ústavou muslimů, ze které odvozují zásady, podle kterých se řídí v náboženských i každodenních záležitostech
Ka,ba Když se narodil Izmael, syn Abraháma a Hagar, nejvyšší Bůh Abrahámovi vnukl, aby je vzal do Mekky. Tam je čas od času navštěvoval. Jednou byl od nich po nějakou dobu odloučen a když se vrátil, uviděl Izmaela, jak střílí šípy poblíž studny Zamzam. Když ho uviděl, objal ho tak, jak otec objímá svého syna, a řekl: «Izmaeli, Alláh mi přikázal, abych zde postavil Dům.» Společně se dali do budování zdí Alláhova Domu, Izmael nosil kameny a Abrahám z nich stavěl. Když byly zdi už vysoké, položil kámen na místo, kde stál, a pak Abrahám spolu se svým synem vzývali Alláha slovy: «Pane náš, přijmi jej od nás, vždyť Tys věru slyšící, vševědoucí!» Ke Ka,bě se během svých modliteb obracejí muslimové po celém světě; je to první Alláhův Dům
Islám zakazuje veškeré špatné a nemravné činy, ať slovem či skutkem.
Islám svým následovníkům předepisuje, aby lidem dávali jejich práva. Rodiče, manželé/manželky, děti, sousedé: všichni mají specifická práva podle své specifické úlohy na tomto světě. Tím se vytvářejí a upevňují vzájemné vztahy mezi jednotlivci a muslimskou společností. Šíří se láska a jednota a brání se tím rozpadu společnosti.
Podle islámu veškerý majetek náleží Alláhovi a lidem je jen svěřen. Majetek znamená zodpovědnost, protože je třeba ho vydělat povolenými způsoby i utrácet povolenými způsoby, např. utrácet za sebe a za ty, za něž jsme odpovědní, bez přehánění a plýtvání.
Podle islámu veškerý majetek náleží Alláhovi a lidem je jen svěřen. Majetek znamená zodpovědnost, protože je třeba ho vydělat povolenými způsoby i utrácet povolenými způsoby, např. utrácet za sebe a za ty, za něž jsme odpovědní, bez přehánění a plýtvání. Posel islámu Muhammad ☺ řekl: «Služebník nebude v den zúčtování moci postoupil ani o krok, dokud nesloží účty z [následujícího]: svého času a jak ho strávil, svého vědění a jak ho využil, svých peněz a jak je vydělal i utratil a svého mládí a jak ho prožil.» (Tirmídhí).
