Když se narodil Izmael, syn Abraháma a Hagar, nejvyšší Bůh Abrahámovi vnukl, aby je vzal do Mekky. Tam je čas od času navštěvoval. Jednou byl od nich po nějakou dobu odloučen a když se vrátil, uviděl Izmaela, jak střílí šípy poblíž studny Zamzam. Když ho uviděl, objal ho tak, jak otec objímá svého syna, a řekl: «Izmaeli, Alláh mi přikázal, abych zde postavil Dům.» Společně se dali do budování zdí Alláhova Domu, Izmael nosil kameny a Abrahám z nich stavěl. Když byly zdi už vysoké, položil kámen na místo, kde stál, a pak Abrahám spolu se svým synem vzývali Alláha slovy: «Pane náš, přijmi jej od nás, vždyť Tys věru slyšící, vševědoucí!» Ke Ka,bě se během svých modliteb obracejí muslimové po celém světě; je to první Alláhův Dům. Alláh říká: A věru prvním chrámem, jenž pro lidstvo byl založen, byl ten, jenž v Bakce [tj. Mekce] stojí, jenž požehnáním je i vedením správným pro lidstvo veškeré (3:96)

Bohu náleží východ i západ, a ať se obrátíte kamkoliv, všude je tvář Boží. (2:115)

Když muslimové obcházejí Dům, neznamená to, že by ho uctívali, protože uctívají pouze Alláha. Alláh říká Nechť slouží chrámu tohoto Pánu, jenž nasytil je a ochránil před hladem a zabezpečil je před strachem. (106:3-4)