Je posledním náboženstvím, které bylo lidem zjeveno
Islám uznává předchozí Boží zjevení. Oproti tomu židé neuznávají Ježíše a křesťané neuznávají Muhammada, zatímco muslimové uznávají Mojžíše i Ježíše, nechť jim Alláh žehná.
V islámu se lidé obracejí na svého Pána ve všech záležitostech a zavšech okolností
Islám je jediným náboženstvím, které nebylo pokřiveno a změněno
Harry G. Dorman řekl: «[Korán] je doslovné Boží zjevení, diktované Muhammadovi Gabrielem, dokonalé v každém písmenu. Je trvajícím zázrakem, který svědčí pro sebe a pro Muhammada, Božího proroka. Jeho zázračnost spočívá zčásti ve stylu, který je tak dokonalý a vznešený, že ani lidé, ani džinové nedokázali vytvořit byť jedinou kapitolu, která by snesla srovnání s jeho nejkratší kapitolou. Jeho zázračnost je zčásti také v jeho učení, proroctvích o budoucnosti a neuvěřitelně přesných informacích, které negramotný Muhammad nemohl sám získat.»(34
Islám je náboženstvím, které pokrývá jak materiální, tak duchovní stránky života. Nevynechává ani drobné detaily v muslimově životě. Abdurrahmán, syn Zajda, řekl, že Salman byl dotázán: „Váš prorok vás naučil vše, i jak vyměšovat?“ Salman odpověděl: „Samozřejmě, zakázal nám vyměšovat čelem ve směru qibly, očišťovat se pravdou rukou, použít méně než tři kameny, či používat kosti nebo trus (k očištění).“ (Muslim)
W. Thomas Arnold řekl: „Smysl pro spravedlnost je jedním z nejúžasnějších ideálů v islámu, protože jak jsem četl Korán, vidím v těchto dynamickýchživotních zásadách ne mystiku, ale praktickou etiku pro každodenní život,která je vhodná pro celý svět.“
Islám rovnovážně uspokojuje tělesné i duchovní potřeby. Odmítá, aby jeden aspekt získal vrch nad druhým
Princ Charles řekl: „Islám nás dnes může naučit chápání světa a způsob života, které křesťanství ke své škodě ztratilo. Islám odmítá oddělovat člověka a přírodu, náboženství a vědu, mysl a hmotu.“
Islám není v konfliktu s lidským intelektem a přirozeností.
Islám je náboženstvím pro celé lidstvo bez ohledu na vzdělání, dobu a místo, na rozdíl od předcházejících náboženství, která byla seslána určitým národům na určitou dobu. Ježíš řekl o křesťanství: „Jsem poslán jen ke ztraceným ovcím z lidu izraelského.“ (Matouš 15:24)
Jedním z důkazů, že islám je univerzálním náboženstvím, které je vhodné pro všechny lidi a všechny doby, je Boží slovo:
A vyslali jsme tě k lidem všem jen jako hlasatele zvěsti radostné a jako varovatele, avšak většina lidí to neví. (34:28)
V těchto verších Bůh přikazuje Svému prorokovi ☺, aby otevřeně vyzýval k islámu. On tedy vyzýval svůj lid, aby uctíval jen Boha a odvrhl všechna falešná božstva. Jeho lidé mu ubližovali, avšak on zůstal vytrvalý a milosrdný. Posílal dopisy králům své doby a vyzýval je k přijetí islámu. Mezi těmi, komu napsal, byli římský císař, perský král a etiopský král. Kdyby poselství proroka Muhammada nebylo univerzální, k přijetí islámu by nevyzýval vládce různých říší v okolí Arábie.
Toto mohlo vést k boji na více frontách proti početným a dobře vyzbrojeným protivníkům. Proč by něco takového riskoval, kdyby se nejednalo o Boží poselství, které mu bylo nařízeno předat celému lidstvu? Boží posel ☺ řekl: „Tato záležitost [tj. islámské náboženství] se stane zjevnou jako noc a den. Každý člověk ve městě či v poušti se o tomto náboženství dozví skrze moc a ponížení. Moc, kterou je poctěno, a ponížení, kterým Bůh ponižuje nevíru.“ (Ahmad)