Pilíře islámu

Fyzické a slovní skutky uctívání se nazývají pilíře islámu. Jsou to:

1. Vyznání víry (šahádatajn)

Je to vyznání, že „nikdo si nezaslouží být uctíván kromě Alláha a že Muhammad je Jeho služebníkem a poslem. Toto vyznání je klíčem, jehož prostřednictvím se člověk stává muslimem. Význam první části vyznání „nikdo si nezaslouží být uctíván kromě Alláha je:

  1. Alláh je stvořitelem všeho, co existuje.
  2. Alláh je vlastníkem všeho, co existuje, a přináší nejlepší řešení všech záležitostí těm, kdo se na Něho spoléhají.
  3. Alláh je jediný, kdo si zaslouží být uctíván.
There is no other God worthy of worship except Allah, and Mohammad is his messenger
Není boha kromě Alláha a Muhammad je Jeho posel.

Význam druhé části vyznání «Muhammad je Jeho služebníkem a poslem» je:

  1. Poslouchat Posla v tom, co přikázal.
  2. Věřit ve vše, co řekl.
  3. Zdržet se toho, co zakázal a před čím varoval.
  4. Neuctívat Alláha jinak než způsobem, který ustanovil Posel.

2. Modlitba (saláh)

Muslims Praying in Mosque
Velké shromáždění věřících, kteří padají na tvář před Nejvyšším Bohem ve vyrovnaných řadách, čímž jasně prokazují svou pokoru a odevzdanost Bohu.

Modlitba je prostředek, kterým služebník udržuje svůj vztah se svým Pánem. Během ní soukromě rozmlouvá se svým Pánem a žádá Ho o odpuštění, pomoc a vedení.

Povinných je pět modliteb denně, které muži musí vykonávat společně v mešitě (masdžid), kromě těch, kteří mají pádný důvod k neúčasti. Tímto způsobem se muslimové navzájem poznávají a vytvářejí, udržují a posilují vztahy založené na lásce a jednotě. Takto o sobě muslimové neustále navzájem vědí.

Pokud se někdo nedostaví a jsou obavy, že je nemocný, ostatní ho navštíví. A pokud se zdá, že polevuje v nějakých svých povinnostech, promluví s ním. Veškeré společenské rozdíly jako je příslušnost ke společenské třídě, rase a původu se stírají, protože muslimové stojí bok po boku v rovných řadách a všichni se zároveň obracejí stejným směrem (k Mekce).

Všichni jsou si rovni ve svém podřízení se Alláhovi a jako takoví před Ním stojí.

3. Povinná almužna (zakáh)

Zakat means an increase
Lingvisticky „zakáh“ znamená „zvýšení“. Zvyšuje jmění člověka a chrání ho před neštěstím. Za všechny almužny Bůh dává štědrou odměnu.

Tato almužna představuje malé procento z majetku, které bohatý muslim dává svým chudým a potřebným bratrům. Existují pro ni určitá pravidla. Muslim ji dává dobrovolně a plní tím Alláhův příkaz.

Účelem této povinné dobročinnosti je posílení vzájemnosti a společenské podpory mezi muslimy a také vymýcení chudoby a skoncování s jejími možnými škodlivými následky. Jejím prostřednictvím se srdce bohatých očišťují od chamtivosti a srdce chudých se očišťují od závisti, kterou by mohli pociťovat vůči bohatým. Vidí, že bohatí dávají ze svého majetku, co Alláh přikázal, dávají jim peníze a starají se o jejich potřeby.

4. Půst v měsíci ramadánu (sijám)

Lunar Calendar
Muslimové k určení začátku a konce každého měsíce užívají lunární kalendář. Řídí se jím také začátek nábožensky významných období (např. půstu a pouti do Mekky).

Každý muslim se musí povinně jednou ročně postit, a to v měsíci ramadánu. Od svítání do západu slunce se muslimové musí zdržet všeho, co by přerušilo půst, ať už je to jídlo, pití či pohlavní styk.

Půst je v islámu skutkem uctívání a jeho povinnost byla ustanovena také v předešlých náboženstvích.

Alláh říká:

Vy, kteří věříte, předepsán vám jest půst, tak jako byl již předepsán těm, kdož před vámi byli – snad budete bohabojní! (2:183).

5. Pouť do Mekky (hadždž)

Pilgrims circumambulating the Kabah
Poutníci obcházející Kaabu v období pouti. Tato mešita pojme najednou více než dva milióny lidí.

Hadždž je poutí k posvátnému Alláhovu domu (Kaabě), při které se provádějí určité úkony na konkrétních místech a v daný čas. Tento pilíř islámu je povinný jednou za život pro všechny muslimy, muže i ženy, kteří jsou zdravého rozumu a dosáhli věku pohlavní zralosti, pokud toho jsou fyzicky schopni a mohou si to finančně dovolit.

Alláh říká:

A Bůh uložil lidem pouť k chrámu tomuto pro toho, kdo k němu cestu může vykonat. Však ten, kdo nevěří... vždyť Bůh věru je soběstačný a obejde se bez lidstva veškerého (3:97).

Hadždž je největším islámským shromážděním. Muslimové z celého světa se sejdou na stejném místě a ve stejný čas, vzývají stejného Pána, jsou oblečeni ve stejném oděvu a vykonávají stejné obřady.

Není rozdílu mezi bohatým a chudým, urozeným a neurozeným, bílým a černým, Arabem a nearabem – všichni jsou si před Alláhem rovni. Není mezi nimi žádný rozdíl kromě ve zbožnosti (taqwá). Hadždž je událostí, která vyzdvihuje bratrství všech muslimů a jednotu jejich nadějí a citů.