Vliv islámské civilizace na moderní vědu

Bagdádský model sluneční soustavy z 12. století
Bagdádský model sluneční soustavy z 12. století.

Kdo se zamyslí nad důvodem, proč se moderní věda a technologie tak dramaticky rozvinuly a dospěly do dnešního pokročilého stavu, bude zajisté souhlasit, že je to díky islámské civilizaci. To ona zprostředkovala a sama přinesla široký okruh vědomostí a vzešlo z ní mnoho významných učenců.

C. H. Haskins(7) řekl: Je neoddiskutovatelnou skutečností, že hlavním zdrojem nového vědění pro západní Evropu byli Arabové ve Španělsku.

Právě oni položili základy, na kterých vyrostla moderní civilizace. Prolistování slovníku technických výrazů pro vzdušný a meziplanetární prostor („Dictionary of Technical Terms for Aerospace“(8) jasně ukáže, že 60 % známých hvězd má jména odvozená z arabštiny.

Knihy a díla raných muslimských učenců byly hlavními zdrojovými texty, z nichž čerpal Západ a obzvlášť Evropané v období renesance. Mnoho těchto textů se užívalo na evropských univerzitách.

Markýz z Dufferinu a Avy řekl:

Evropa značnou měrou vděčí muslimské vědě, muslimskému umění a muslimské literatuře, že se vymanila z temnot středověku(9).

Muslimští vědci si osvojili vědecké poznání
Muslimští vědci si osvojili vědecké poznání, které vzniklo v Indii, Číně a helénském světě a poté ho překládali, doplňovali a dále rozvíjeli v různých centrech učenosti islámského světa, odkud se toto poznání rozšířilo do západní Evropy. (David W. Tschanz, MSPH, PhD.: History of Medicine, Arab roots of European Medicine (Dějiny medicíny, arabské kořeny evropské medicíny). Viz. také: http://www.hmc.org.qa/hmc/ heartviews/H-V-v4%20N2/9.htm). Muslimští učenci dále založili některé zcela nové vědní obory.

J. H. Denison řekl:

Blood circulation
Krevní oběh a orgány lidského těla. Ilustrace z knihy středověkého muslimského lékaře.
„V pátém a šestém století civilizovanému světu hrozilo upadnutí do chaosu. Staré emoční kultury, které umožnily civilizaci tím, že lidem daly pocit jednoty a uctivou poslušnost vůči vládcům, se rozpadly a neobjevilo se nic, co by je mohlo plnohodnotně nahradit. Tehdy se zdálo, že velká civilizace, jejíž vybudování trvalo čtyři tisíce let, je na pokraji rozkladu a že lidstvo se pravděpodobně navrátí do barbarského stavu, kdy každý kmen a sekta stojí proti všem ostatním a kde o právním řádu nikdo neslyšel. Staré kmenové zřízení ztratilo svou moc. Nový řád vytvořený křesťanstvím místo jednoty a pořádku přinesl rozbroje a zkázu. Bylo to tragické období. Civilizace, podobná ohromnému stromu, jehož listoví se klenulo nad celým světem a na jehož větvích uzrály zlaté plody umění, vědy a literatury, se do hloubky prohnilá nebezpečně kymácela. Existovala nějaká emoční kultura, která by byla schopna lidstvo opět sjednotit a zachránit civilizaci? Mezi tyto lidi se narodil tento muž (Muhammad), který později sjednotí celý známý východní a jižní svět(10).
Astroláb-významný navigační přístroj vynalezený muslimy
Astroláb-významný navigační přístroj vynalezený muslimy. Ostré hroty na přední kruhové straně, rete, označují pozice nejjasnějších hvězd, jejichž jména jsou vyznačena na základně každého hrotu. Na zadní straně základní desky, mater, jsou vyryty souřadnice. (Whipplovo muzeum dějin vědy v Cambridgi, Velká Británie).

Muslimové dosáhli pokroku ve všech technických, vědeckých a intelektuálních oblastech. Zmiňme alespoň několik význačných učenců z různých oborů poznání:

Al Chorezmí (780 - 850) byl velkým učencem v oblasti matematiky, algebry, logaritmů a geometrie. Byl možná vůbec největším ze všech matematiků, protože založil několik matematických oborů a definoval celou řadu základních matematických pojmů. Mimo jiné byl zakladatelem algebry.

Al Birúní (973 - 1050) byl velkým učencem v několika oborech. Psal o mnoha tématech, např. o astronomii, matematice, matematické geografii, mechanice, farmakologii či historii. Al Birúní uváděl teorii, že se Země otáčí kolem své osy, a to šest set let před Galileem.

Německý orientalista E. Sachau o Al Birúním řekl:

Byl to největší intelektuál, jakého lidstvo poznalo.

My jako muslimové říkáme, že největší intelektuál, jakého lidstvo poznalo, je náš prorok Muhammad .

Muslimští učenci ve svých dílech popsali mnoho cenných poznatků v oblasti medicíny a farmacie, které umožnily rozvoj moderní medicíny. Mezi tyto učence patří:

Ibn Rušd (1126 - 1198), známý také jako Averroes, byl andaluský filozof a lékař, autorita v oblasti filozofie, islámského práva, matematiky a medicíny.

Ibn An Nafís (1213 - 1288) byl lékař proslavený především tím, že jako první popsal plicní oběh krve. Objevil krevní oběh o celá staletí dříve než Angličan William Harvey a Španěl Michael Servetus.

Ammár Ibn ‹Alí Al Mawsilí byl výjimečný oftalmolog. Vynalezl specializované operační nástroje jako např. injekční jehlu.

Al Hasan Ibn Al Hajsam (965 - 1040), známý také jako Alhazen, byl významný matematik. Byl průkopníkem v optice, inženýrství a astronomii. Podle Giambattisty della Porta byl Al Hasan prvním, kdo vysvětlil zdánlivé zvětšování měsíce a slunce blízko nad horizontem. Jeho sedmidílné pojednání o optice „Kitáb al manázir“ (Kniha optiky) je pravděpodobně první knihou, ve které se používá vědecká metoda. K ověření teorií používal výsledky experimentů.

Al Mansúrí a Abú Bakr Al Rází byli proslulí všestranní lékaři. Jejich zásadní příspěvky trvale ovlivnily medicínu a filozofii.

Muwaffaq Al Baghdádí a Abul Qásim Al Zahráwí byli proslulí zubaři. O tomto oboru napsali knihy, jejichž součástí byly ilustrativní obrázky chirurgických nástrojů a návod, jak tyto nástroje používat.

Mnoho význačných muslimských učenců působilo také v oblasti geografie a geologie, jako příklad můžeme uvést:

Postup extrakce léčebné látky – ilustrace z knihy středověkého farmaceuta
Postup extrakce léčebné látky – ilustrace z knihy středověkého farmaceuta.
Anatomie oka – ilustrace z knihy středověkého muslimského lékaře
Anatomie oka – ilustrace z knihy středověkého muslimského lékaře.

Šaríf Al Idrísí (1100 - 1165) byl kartograf, geograf a cestovatel. Získal uznání za své vynikající mapy světa. Také vynalezl navigační přístroje.

K civilizačnímu pokroku významně přispělo nespočet muslimských učenců. Na toto téma bylo napsáno několik knih, ve kterých lze nalézt podrobné informace. Často se stávalo, že od muslimů, kteří zveřejnili výsledky svého bádání, jiní opisovali a tyto objevy byly neprávem připisovány jim.

Major Arthur Glyn Leonard řekl:

Cožpak my, co se nyní považujeme na nejvyšším vrcholu, jakého kdy kultura a civilizace dosáhla, nepřiznáme, že kdyby nebylo vysoké kultury, civilizace a intelektuálních a společenských skvostů Arabů a jejich spravedlivého zřízení, Evropa by dodnes tápala v temnotách nevědomosti?“(11).

Mapa světa – ilustrace z knihy muslimského geografa.
Mapa světa – ilustrace z knihy muslimského geografa.

Klady islámské civilizace

  • Usilovat o vědění je náboženskou povinností, k jejímuž splnění islám muslimy vybízí.
  • V minulosti muslimští učenci užívali své vědění k posílení víry ostatních lidí, zatímco současní učenci své vědění užívají k oslabování víry.
  • V minulosti muslimští učenci užívali své vě dění ve prospěch lidstva, zatímco v současnosti většina učenců používá své vědění k sobeckým účelům nebo k dosažení cílů úzké skupiny lidí. Vědci této doby vynalezli atomovou a vodíkovou bombu a další zbraně hromadného ničení; poté bylo ostatním bráněno ve vlastním vývoji těchto zbraní, a to vše s cílem ovládnout a využívat světového bohatství k vlastnímu prospěchu.
  • Muslimští učenci minulých dob své vědění šířili, aby z něho lidé mohli mít prospěch. Oproti tomu dnešní učenci si své vědění nechávají sami pro sebe či pro svou zemi a chrání si ho před ostatními.
  • Muslimští učenci minulých dob usilovali o Alláhovo milosrdenství a Jeho odměnu, zatímco dnešní učenci se ze všech sil snaží o zpeněžení svých objevů. Vědecká fakta v několika koránských verších.