Islám a džihád

Islám a džihád

Jedním z nejvíce nepochopených konceptů v islámu je džihád. Slovo džihád bylo bohužel užíváno ve špatném kontextu a v důsledku toho jej mnoho lidí spojuje s válkou a terorismem. Lingvisticky „džihád“ znamená úsilí, ať už o dobro či o zlo. Obecný význam vyjadřuje vzdorování a postavení se proti sobě samému, útlaku, pronásledování či odpor vůči diktátorovi.

Džihád může také označovat vojenské úsilí. To se považuje za poslední možnost, jak zastavit porušování práv ostatních či jakýkoli akt agrese. I během války mají muslimové přikázáno řídit se etickými zásadami. Mučení je přísně zakázáno, stejně tak ubližování civilistům, ženám, dětem a starým lidem.

Posel Boží řekl:

Bojujte ve jménu Božím a pro Boží věc... neporušujte smlouvy, nemrzačte a nezabíjejte malé děti (Muslim).

Islám také zakazuje ničení či znesvěcování svatyň, zabíjení či ubližování zvířatům a ničení stromů.

V době bojů mezi muslimy a nemuslimy Abú Bakr, první chalífa po prorokovi, takto promluvil ke svým vojenským velitelům:

Přikazuji vám deset věcí. Naučte se je zpaměti: nezraďte, nezpronevěřte (krádeží z válečné kořisti), neporušte smlouvy. Nemrzačte, nezabíjejte ženy, malé děti či staré lidi. Nevyvracejte a nezapalujte palmy. Nekácejte ovocné stromy, neporážejte ovce, krávy či velbloudy, vyjma k jídlu. Narazíte na lidi odloučené v klášterech, tak nechte je i to, čemu jsou oddáni (Tabari, 3. díl).

Prorok svým společníkům řekl, že největší džihád (úsilí) je džihád proti svému vlastnímu já. Islám – náboženství míru